Kurikulum – význam, struktura a funkce ve vzdělávání
Kurikulum patří mezi klíčové pojmy současné pedagogiky a vzdělávání. V nejširším smyslu slova označuje systémově uspořádaný plán, podle kterého probíhá vzdělávání v určitém typu, stupni, či oboru školy. Kurikulum představuje nejen soupis učiva, které je třeba zvládnout, ale také stanovuje cíle, obsah, metody, formy výuky i způsoby hodnocení vzdělávacích výsledků. Na kurikulu se tedy podílejí státní orgány, školské instituce, učitelé i širší společnost podle potřeb dané doby i hodnotového rámce. Kurikulum bylo tradičně chápáno především jako učební plán, dnes je vnímáno mnohem komplexněji – zahrnuje i tzv. skryté (neformální) kurikulum, jež ovlivňuje postoje a hodnoty žáků.
Struktura kurikula bývá členěna do několika úrovní. První úroveň, tzv. národní (nebo státní) kurikulum, stanovuje základní rámcové vzdělávací cíle, obsahy a výstupy vzdělávání, například ve formě Rámcových vzdělávacích programů v České republice. Druhou úrovní je školní kurikulum, které zpracovávají jednotlivé školy v podobě vlastních Školních vzdělávacích programů, přičemž vycházejí ze státního kurikula, ale mohou rozvíjet specifika školy, regionální potřeby či vlastní priority. Nejnižší – třetí úroveň – představuje tzv. třídní nebo realizované (učební) kurikulum, které už konkrétně vytváří učitel ve své třídě podle potřeb žáků a konkrétní situace. Podstatnou součástí kurikula je také evaluace, tedy průběžné vyhodnocování jeho efektivity a vhodnosti.
Funkce kurikula je ve vzdělávacím procesu nezastupitelná. Kurikulum slouží jako vodítko a opora učitelům, umožňuje systematizovat výuku a zároveň vytváří rámec pro hodnocení výsledků žáků i samotného vzdělávacího systému. Zároveň je kurikulum výrazem konsenzu společnosti o požadovaných kompetencích absolventů škol – co mají znát, umět a jaké hodnoty mají sdílet. V současné době je kladen důraz na kompetenčně orientované kurikulum, které se odklání od pouhého přenosu faktických znalostí a zaměřuje se na rozvoj klíčových dovedností, kritického myšlení, tvořivosti a schopnosti celoživotního vzdělávání. Formulace, hodnocení a rozvíjení kurikula je proto dynamickým procesem reagujícím na potřeby společnosti, vývoj vědy, techniky i globalizaci.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)