Kritické myšlení představuje soubor dovedností, které umožňují jednotlivci analyzovat, hodnotit a interpretovat informace objektivně a s odstupem. Ve vzdělávacím procesu má zásadní význam, protože vybavuje studenty schopností nejen přijímat fakta, ale také je zpochybňovat, ověřovat jejich pravdivost a hledat souvislosti. Kritické myšlení zahrnuje schopnost identifikovat argumentační chyby, rozpoznat zaujatost ve zdrojích informací a využívat logické uvažování při řešení problémů. Tyto kompetence jsou důležité jak v akademickém kontextu, tak v každodenním životě, kde jsme neustále vystavováni množství informací různé kvality.
Integrace kritického myšlení do výuky podporuje aktivní učení, kdy žáci či studenti nejsou pouze pasivními příjemci znalostí, ale stávají se aktivními tvůrci vlastního poznání. Učitelé mohou rozvíjet kritické myšlení například debatami, projektovou výukou, nebo analýzou autentických případových studií, které vyžadují formulaci vlastních názorů podložených argumenty. Takový přístup napomáhá nejen lepšímu pochopení učiva, ale i rozvoji komunikačních, prezentačních a kooperativních dovedností, jež mají zásadní význam v současné společnosti, kde je schopnost efektivního řešení problémů a práce v týmu stále více ceněna.
V dnešní digitální době, charakterizované nadbytkem informací a často zavádějícími nebo manipulativními sděleními (například fake news), je význam kritického myšlení ještě větší. Umění rozlišit relevantní informace od dezinformací je klíčové pro demokratickou společnost, v níž by se občané měli rozhodovat svobodně a na základě ověřených informací. Vzdělávací instituce tak nesou odpovědnost za to, aby žáky a studenty vybavily nejen vědomostmi, ale i schopností samostatně a zodpovědně přemýšlet. Kritické myšlení se tak stává jedním z hlavních cílů moderního vzdělávání a zásadním předpokladem celoživotního učení.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)