Inkluzivní vzdělávání představuje současný model přístupu ke vzdělávání, jehož cílem je zajistit rovné příležitosti pro všechny děti bez ohledu na jejich sociální, kulturní, zdravotní nebo jinou odlišnost. Tento koncept vychází z přesvědčení, že každé dítě má právo být vzděláváno v běžné třídě společně se svými vrstevníky, a to i tehdy, pokud potřebuje specifickou podporu nebo úpravy vzdělávacího procesu. Inkluzivní vzdělávání se snaží odstranit bariéry, které by mohly bránit účasti některých žáků na vzdělávání, například děti se speciálními vzdělávacími potřebami, menšinovým jazykem, zdravotním postižením či odlišným kulturním zázemím.
Základem inkluzivního přístupu je individualizace a diferenciace výuky. Pedagogové využívají různé metody a strategie, které umožňují přizpůsobit výuku potřebám každého žáka a zároveň podporovat spolupráci mezi dětmi různého nadání a schopností. Důležitou roli zde hrají asistenti pedagoga, speciální pedagogové a další odborníci, kteří poskytují podporu jak žákům, tak učitelům. Inkluze však neznamená pouze fyzickou přítomnost dítěte ve třídě, ale především jeho aktivní zapojení do procesu učení, navazování sociálních vztahů a rozvoj jeho potenciálu v bezpečném prostředí.
Zavádění inkluzivního vzdělávání přináší řadu výhod jak pro jedince se speciálními potřebami, tak pro většinové žáky i pro školu jako celek. Vedle podpory tolerance, empatie či respektu k odlišnostem se ukazuje, že inkluzivní prostředí stimuluje růst sociálních a komunikačních dovedností u všech žáků. Přes řadu výzev, jako je nutnost změn v přípravě pedagogů, úpravy vzdělávacích programů nebo navýšení personálních a materiálních kapacit, představuje inkluzivní vzdělávání zásadní krok k naplňování demokratických hodnot, rovnosti a sociální soudržnosti v moderní společnosti.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)